Jade
Steinberg
The scars you can’t see are the hardest to heal.
31 let
Hermetický řád modré růže - Medik [ang. Medicum]
Zahradník
Hráč: Melaviel
I přes to všechno, co si prožila, zůstává neustále pozitivní, aspoň dokud je mezi lidmi. Což bývá poměrně často, nevydrží totiž dlouho sama. Její milá a pozorná povaha jí stála hodně problémů, ale stejně se jí dál drží. Někde hluboko uvnitř na ní zanechal její vztah s Danielem hluboký šrám, ale daří se jí tu ránu krásně zakrývat, že to nepozná nikdo, komu to sama neřekne. A tohle tajemství si střeží jako oko v hlavě, nechce, aby ji ostatní viděli jako tu hadrovou panenku, kterou byla. Děsí se toho, že se na univerzitě jednoho dne jen tak objeví Daniel a bude ji chtít zpátky. Z toho si vyvinula jeden ze svých zlozvyků – musí mít pořád přehled o tom, co se děje. Proto si v hospodě nesedne zády ke dveřím. Vždycky, když někam vejde, si nejdříve prohlédne okolí.
Nesnáší konflikty, proto se jim raději sama vyhýbá a když už není zbytí, většinou si spíš vyslechne všechno špatné, než aby se bránila. Pokaždé, když se sama za sebe postavila, dopadlo to špatně. Od jednoho takového incidentu má dodnes památku v podobně dlouhé jizvy na předloktí.
Má v sobě zakořeněný instinkt pomáhat druhým, i když posledních pár let byla ráda, že pomohla sobě. Ale postupem času zjistila, že je jednodušší řešit problémy druhých než svoje vlastní. Je to balzám na duši, když slyší od jiných, jak jim pomohla. A když už neví, jak by v dané situaci mohla něco přátelům ulehčit? Vždy tam bude pro ně, aby se jí mohli vybrečet na rameni, zanadávat si nebo jen prostě sedět v tichu a hledět na film.
Poté, co utekla od svého bývalého přítele zpět na Belgrave se zařekla, že už s chlapama nic nechce mít. Jistě, všichni nebyli takoví, ale důvěra v mužské plémě byla ztracena. Za ty dva roky, co se vrátila zpět na univerzitu ani neměla žádný vážný vztah. Sem tam nějaký ten románek, ze kterého by mohl být kolikrát i pěkný skandál, kdyby se to někdo dozvěděl, ale to bylo vše.
Co se týče řádu, nikdy neměla zrovna velké ambice. Slýchávala ze všech stran, jak všichni chtějí být jednoho dne Velkým mágem nebo jen mágem svatyně či radním. Jade se spokojila s málem, nepotřebovala další takovou starost na svoje triko.
Vyrůstala jen s matkou, svého otce nikdy nepoznala. Nikdy si nestěžovala, nijak jí nechyběl. Jediné, co jí na tom štvalo, bylo to, že kvůli tomu její matka musela pracovat o to více. Jelikož jí neznámý rodič odmítal platit, peněz nikdy neměli nazbyt. Takže trávila spoustu času doma sama. Když nastoupila do školy, už dávno uměla některé věci, které ostatní děti neuměly. Už se naučila číst některé jednoduché slova a počítat do dvaceti taky nebyl problém. Tak to šlo i v průběhu školy. Jade se učila rychle a bavilo jí to, nosila domů samé jedničky snad až do puberty. Tehdy nastalo její první pořádné období vzdoru. Štvalo ji, že na ní její matka kašle, nebavilo ji neustále něco doma dělat, zatímco ostatní vrstevníci nemuseli pomalu hnout prstem. Jenže ona musela dělat vše. Tohle bouřlivé období naštěstí netrvalo příliš dlouho, ale stálo za to. To se taky ukázalo na jejím školním prospěchu, ale vše, co zmeškala a pokazila dokázala během půl roku spravit a opět se vrátila do role šprta ve třídě.
Právě díky průměrnému hodnocení dokázala získat stipendium na prestižní škole – Belgrave. Ještě, než se stihla pořádně rozkoukat se jí na posteli objevila obálka s modrou růží. V obálce na lístku bylo napsané místo a čas setkání. Netušila, co si o tom myslet, nikdy neslyšela o legendách o tajném spolku s názvem Hermetický řád modré růže. Zajímavost zvítězila a dorazila na místo setkání s dostatečným předstihem. Zadání úkolu jí ze začátku přišlo úplně nesmyslné, ale stačilo jen trochu zapojit hlavu a šlo to samo. Tak se dostala do řádu a objevila tím úplně nový svět. Jistě, chtěla zjistit o řádu úplně vše, co mohla, ale škola pro ni byla přednější. Medicína byla už sama o sobě dost náročná i bez toho, aby ji řád neustále otravoval s jejich povinnostmi. Byl to žrout času jako žádný jiný, ale stejně ji k tomu stále něco táhlo, sama netušila co.
Ve druháku potkala jednoho staršího chlapce, který ji uchvátil, jako žádný jiný. Byl charismatický, vtipný, hezký… A měl oči jen pro ni. Během jejich prvních pár schůzek propadla jeho kouzlu, bezbranná jeho šarmu. Zajímalo ho všechno, co dělá a ona se mu beze všeho svěřila. Podporoval ji ve všem, co jí bavilo, jako nikdo předtím. Možná proto se taky z obyčejného zamilování se stala láska jako lusknutím prstu. Problém nastal, když se Daniel dozvěděl, že jeho matka umírá na agresivní rakovinu. Byl z toho zničený, netušil, co má dělat a chtěl po Jade, ať jede s ním. Pro ni to bylo těžké dilema. Tak moc toužila vystudovat a pomáhat lidem, ale na druhou stranu, když nepojede, už ho dost možná nikdy neuvidí. Nakonec se rozhodla odjet, nechat Belgrave za sebou a neohlížet se. Jediný řád jí zůstal jako poslední pojítko s tím světem.
Svým stěhováním také přetrhla veškeré vztahy, které měla se svojí matkou. Té se nelíbilo, že Jade zanechala studia a přestěhovala se za nějakým chlapem jen po pár měsících vztahu.
Když Danielova matka zemřela, vzali si její byt a tam spolu žili. Daniel jako ajťák vydělával dost peněž pro ně oba a Jade si chtěla dodělat ten poslední rok medicíny, co jí zbýval. V tu dobu nastaly problémy. Danielovi se nelíbilo, že by chodila do školy, vždyť se o ni dokáže postarat. Měli o tom několik dohadů, až se domluvili na tom, že Jade bude studovat dálkově. Jenže ani to nevyšlo, tak Jade zůstala doma a starala se o byt.
Všechno špatné začalo tak nenápadně. Danielovi se začaly rapidně měnit nálady, většinou podle toho, co Jade udělala nebo neudělala. Jelikož nikdy před tím neměla žádný dlouhodobý vztah, brala to tak, že je to normální. Přece jen, ona si doma jen válela šunky, zatímco on pracoval, aby uživil je oba. Tak se začal snažit o to více, uklízela každý den, vařila mu jídla, která měl rád a co chvíli vymýšlela, čím mu zvednout náladu. Ale nic z toho nevypadalo, že by ho těšilo. Spíš naopak. Rychle si zvykl a když jednou nebylo to, co on chtěl, byl z toho problém.
Když na ni poprvé vztáhl ruku, bylo to už dva roky poté, co spolu bydleli. Překvapivě se z toho nestal zvyk, jako ze všeho ostatního. Málokdy ji zbil, a když už to udělal, dával si sakra pozor, aby to nebylo poznat. Místo násilí většinou používal zastrašování, výhružky a ponižování. Bylo to na denním pořádku. Nejvíce Danielovi vadilo to, jak se občas beze slova vypařila a vrátila se až v brzkých ranních hodinách. Všechno ostatní jí vytloukl z hlavy, jen tohle ne. Nikdy mu nebyla schopná říct, kam šla a proč mu o tom nic neřekla. Dokonce ji několikrát zamkl v bytě, ale stejně se dostala ven. Neřekla mu, že je to díky magii, kvůli které se také vždy musela vypařit. Kolikrát už byla na hranici zoufalství a měla na mále, aby mu vysypala všechna tajemství řádu, ale vždy se udržela. Sama netušila, jestli ji zarazil zdravý rozum, nebo spíše strach z trestu čarodějů.
Dlouhou dobu Jade trvalo uvědomit si, že tohle není správné. Že si zaslouží něco lepšího. Ale když už konečně sebrala odvahu, byla do hodiny pryč. Nenechala za sebou nic, ani vzkaz na rozloučenou. Nepřemýšlela o tom, kam půjde. Jediné místo jí zůstalo v mysli, a to byla univerzita Belgrave. Měla štěstí, zrovna hledali zahradníka, a tak bez přemýšlení to místo vzala. Dostala k tomu malý byteček na pozemcích univerzity.
