top of page

Florence Cordelia

King

Love conquers all.

20 let

Rytíř svatého Kryštofa - Midnight/Půlnoc [Dělová koule]

Studentka 2. ročníku Fyziky

Hráč: Pixie

Werewolf.gif
pewter-st-christopher-medal-403-p.png
Vlkodlak 2.jpg

Flora je benjamínkem každé skupiny, ve které se ocitne, přestože v ní není třeba nutně nejmladší – za to pravděpodobně může hlavně její neustálý úsměv, obecně přátelská povaha a maličko naivní pohled na svět, který hlavně ochranářské typy nutí brát ji pod svá křídla. Ačkoliv se jedná o velmi inteligentní, zvídavé děvče, svým způsobem vidí svět velmi bezstarostně a optimisticky, snad i záměrně, protože někde v hloubi duše moc dobře ví, jak ošklivý svět je, jen si to nechce připouštět. Ráda experimentuje, prakticky se vším a v každém slova smyslu, často testuje, kde jsou hranice, a přestože v hloubi duše rozhodně není žádná mrcha ani psychopat, často se stává, že svými činy ublíží ostatním, aniž by to měla v plánu. Většinu času se věnuje silné prokrastinaci od všech povinností a kdo ji nezná, dokonce by mohl tvrdit, že se zdá být nad míru nezodpovědná, což nutně není mylná charakteristika, snad až na to, že Flora je perfektně schopná být zodpovědná za své základní potřeby - tedy jídlo, zábavu a dostatek spánku. Pokud jí ale vyloženě nehoří pod zadkem, nedokáže se sebrat a potřebuje, aby způsobenou katastrofu vyřešil někdo za ni, případně se vyhrabe sama, ale už ji nenapadne, že by mohla vytáhnout i ostatní. V případě přistižení při činu hodí všechno na nejbližší živou bytost v okolí a bere nohy na ramena. Výčitky ze své bezohlednosti vyloženě nemá a situace by musela být opravdu vážná, aby se trochu pochlapila a alespoň se vzdáleně pokusila situaci napravit.  

Není vyloženě rozeným vůdcem, ale zakládá si na tom, aby s ní lidi zacházeli s respektem stejně jako ona s nimi, pokud se samozřejmě nějakým prohřeškem nedostanou na její černou listinu. Zcela stereotypně je velmi emocionální a vždycky je jen pár kroků od výbuchu, ať už jde o vztek, paniku, smutek nebo čistě jen obyčejný hysterák. Nedalo by se říct, že je divokou duší, rozhodně má ráda svůj klid a navzdory tomu, že by byla ochotná udělat cokoliv pro to, aby se nenudila, někdy je zábavou i opalování, nebo čtení. Knihy má Flora opravdu ráda, uvnitř jejího srdíčka se skrývá nepoučitelná romantička, která nadevše odsuzuje bezcitné chování a je toho názoru, že soucit není slabinou, jak by někteří tvrdili. Jinak je také bezmezně loajální, čehož se občas dá trochu zneužít a je pro ni těžké od loajality k někomu upustit a prostě ji přesunout jinam, tedy potřebuje dobrý důvod, proč někoho jen tak zradit. Nepohrne dobrou konverzací na jakékoliv téma, dokáže pochopit velkou škálu humoru, ačkoliv v tom hodně černém a morbidním se úplně nevyžívá. Obecně ji lidi mívají rádi a ve skupině je často tou, kterou nikdo nebere úplně vážně, protože má příliš divokou představivost. Pokud nastane nešťastná chvíle, kdy se sama nudí, moc nebere ohled na to, jestli někoho odtáhne od hodně důležité práce a hrdě si vezme za úkol sebrat co nejvíc lidí a něco podniknout. 

Jinak, pokud zrovna někomu nekazí plány na produktivitu, si Flora užívá škálu fyzických aktivit, od různorodých bojových umění (dělaných spíše jako koníček, než za účelem sebeobrany nebo útoku), přes klasické věci jako běh nebo lezení po skalách, až po trochu bizarnější věci jako třeba skákání hodiny na gymnastickém míči. Jógu jde občas zkusit, protože je to moderní, ale většinou u toho nevydrží. Pokud má náladu být trochu klidnější, ráda hraje na klavír (čistě jako koníček, nikdy ne jako vážný profesionál), pořádá pikniky, herní večery deskových a karetních her (přestože má neexistující pokerface) a pokud je období zkoušek, její specialitou je hromadný knihovna-camping. Pro své nejbližší ráda peče dortíky tvrdé jako cement a jiné experimentální lektvary, které téměř nikdy nechutnají nikomu jinému než jí samotné. 

Její vztah s magií není úplně ustálený, přesto se kloní spíše k negativnímu pohledu, čistě jen proto, že jí to nepřijde úplně správné a její silný morální kompas by jí nikdy nedovolil ignorovat fakt, že nevinným se dost ošklivě magií ubližuje. Není toho názoru, že by se to nemělo používat vůbec, protože to může přinést něco dobrého, ale někdo přece musí dávat pozor, aby se takové moci nezneužívalo. 

Flora se narodila dvěma právníkům jako první a jediná dcera jednoho prosincového rána v New Yorku. Tristan a Livia (její rodiče) měli každý z předešlých manželství jedno dítě, takže Flora měla dva o trochu starší nevlastní bratry, Kennetha a Abrahama. Ti jí z dětství překvapivě totální peklo nedělali, právě naopak. O svou mladší sestřičku se starali velmi dobře, a protože rodiče neměli moc času, trávili s ní většinu času právě oni. Chůva od určitého věku nebyla ani potřeba, protože Flora nikdy nebyla problémové dítě, a tak neměli bratři problém s tím ji hlídat. Většinu času si mohli dělat, co chtěli, stačilo malé Floře strčit nějakou věc, kterou neznala. Už jako malá dokázala strávit hodiny zíráním na hodiny, přemýšlením, co to je a jak to funguje. Když byla starší, byl trochu problém, že se snažila všechno rozebírat. Ačkoliv se ji ve škole lidi pokoušeli šikanovat, většinou se našel někdo, kdo se za ni postavil, za což byla Flora vždycky bezmezně vděčná a s věkem si museli rodiče i bratři dávat pozor, aby to trochu nepřeháněla. Ne jednou se stalo, že ze slepé loajality za nějakou předešlou pomoc či záchranu na sebe vzala nějaký průšvih, který udělal někdo jiný.

V době střední školy Flora začala trochu divočit a sama se často dostávala do průšvihů, protože dělala to, co neměla, lezla tam, kam neměla a podobně. A co hůř, vždycky s sebou stáhla někoho dalšího, protože proč sedět na nudné hodině literatury, když můžou přelézt plot a jít do lesa nebo něco podobného. Proč sedět večer doma a učit se, když se může vyplížit z domu a jít do klubu, kam rozhodně v šestnácti, sedmnácti letech nesmí, že. Navzdory takovému chování jí rodiče moc nemohli vynadat, protože svou akademickou kariéru Flora vždycky brala dost vážně na to, aby nenechala své známky upadnout. Její vztah s rodiči i bratry tedy, i přes její eskapády, nikdy neupadnul a doteď jsou si velmi blízcí. Poté, co oba bratři odešli studovat na univerzitu (Kenneth právo po tatínkovi, Abraham si vybral medicínu), zůstala Flora doma docela sama, což jí umožnilo se trochu osamostatnit (rodiče moc doma nebyli a byla už moc velká na chůvu), naučit se o sebe starat, zjistit, že ráda peče, dvakrát málem podpálit celý dům a alespoň trochu dospět.

Přestože si tatínek myslí, že si nikdy s takovým oborem nenajde práci, nakonec se rozhodla jít studovat fyziku, doufajíc, že jednou naváže specificky na astrofyziku. Co se výběru univerzity týká, Flora si vybírala hlavně podle toho, co škola nabízela, příliš na prestižnost nekoukala. Její akademické ambice byly ale narušeny, když si osud řekl, že s ní má trochu jiné plány. Prvním ročníkem prošla více než obstojně a své volby rozhodně nelitovala, a to ani po tom, co si ji vybrala půlnoc jako svého šampiona, přestože ji to celé maličko děsí a rozhodně se ve své nové kůži necítí úplně jako doma, respektive má ty typické problémy s ovládáním a podobně.

bottom of page